Meditace je v tradičním pojetí metodou uvolnění mysli usilující o navození stavu hlubokého klidu a obnovení jednoty s univerzem. Je považována za východní praktiku, ale v principu nacházíme obdobné metody v každém z náboženství.
Významně se začala šířit po vlně zájmu o východní moudrost, který přinesly šedesátá léta. A poslední čtvrtstoletí se také dostala do centra zájmu západních vědců z nejrůznějších oborů. Neurologové se zajímají o to, co se při meditaci děje v mozku. V psychologii a psychoterapii zase inspirovala řadu velmi účinných postupů, založených na klidném a nehodnotícím pozorování vlastních myšlenkových a emočních procesů přinášejících úlevu a uvolnění.
Významné byly také výzkumy, které našly souvislost mezi pravidelnou meditací a zvýšenou kvalitou života i zdraví.
Zcela přelomové výsledky však přinesl kanadský výzkum z počátku roku 2015. V souvislosti s meditací nalezl doslova hmatatelné pozitivní dopady na zdraví přímo na buněčné úrovni.
Výzkumu se účastnilo 88 pacientů s ukončenou léčbou rakoviny, kteří byli rozděleni do tří skupin. Členové první absolvovali komplexní 8-týdenní program, který zahrnoval 90 minut společného nácviku meditace a jógy týdně a dalších 45 minut domácího tréningu denně po dobu tří měsíců. Členové druhé skupiny se ve stejném období jednou týdně scházeli v 90 minutové skupině zaměřené na sdílení a ventilaci. Členové poslední skupiny navštívili jen šestihodinový seminář zvládání stresu.
U všech skupin byla opakovaně měřena délka telomerů - koncových částí chromozómů, které jsou velmi důležité např. v řadě buněčných procesů a úzce souvisejí s buněčným stárnutím. Při každém dělení se totiž jejich délka zkracuje. Získané výsledky jsou vynikající. Telomery členů dvou prvních skupin si zachovaly svou délku, zatímco telomery členů poslední skupiny se zkrátily.
Výzkumníci to považují za první jasný doklad toho, že meditace a příbuzné techniky přináší zlepšení nejen na psychické a prožitkové úrovni, ale ovlivňují nás a pozitivně mění přímo fyzicky, na těch nejhlubších úrovních. Ve vyvozování dalekosáhlých závěrů jsou zatím samozřejmě opatrní a zdůrazňují nutnost dalšího výzkumu.Přesto je tento výzkum nesmírně zajímavý, a to nejen pro otázky související přímo s meditací, ale i pro základní otázku propojení tělesného a psychického jako takovou. Nasvědčuje tomu, že je daleko hlubší, než jak o něm na západě běžně přemýšlíme, a že je třeba to brát v potaz v dalším výzkumu, ale především v praxi.
Více o výzkumu naleznete na adrese:http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/cncr.29063/full